Facebook

Newsletter

Pivní limonády

Přečtěte si » Pivní limonády

Mívají nejčastěji kolem dvou procent alkoholu a vyrábějí se v příchutích jako limetka, pomeranč, grep, ale i černý rybíz, bez a malina. Ještě před pár lety je pivovary opomíjely a konzervativní pivaři tvrdošíjně odmítali, ačkoli se v okolních zemích pijí od začátku 20. století. Pivní limonády však během dvou let zaznamenaly obrovský nárůst a dobyly český pivní trh.
Ještě v roce 2010 byl podíl těchto nápojů na českém trhu nula a každý, kdo si chtěl v hospodě smíchat pivo s limonádou, byl považován za pivního barbara. Od té doby se však mnoho změnilo, podařilo se objevit nový pivní segment a pivní mixy vyrábí většina velkých pivovarů, předhánějíc se v novinkách uváděných na trh.
V letošním roce jejich podíl na celkové spotřebě mimo stravovací zařízení dosahoval již přes 5 %, čímž předstihly nealkoholická piva, která si svou pozici budovala deset let. V číslech absolutní pivní konzumace se pohybují nad třemi procenty, což je samozřejmě stále ještě zlomek oproti zbytku výčepních piv a ležáků. I zde se však očekává nárůst s tím, jak budou postupně pivní limonády více pronikat do českých hospod a na akce, jako jsou hudební festivaly.

Jak se správně jmenují

Problém je se samotným názvem. Obecně užívaný název radler, který má dlouhou tradici i v zahraničí (podle německého der Radler – cyklista), je u nás ochrannou známkou. Tu si v roce 2002 nechal zaregistrovat pivovar Krušovice, který tento typ nápojů začal v ČR vyrábět jako první. I když se pivní mixy v této době neujaly a jejich výroba byla po několika letech zastavena, nesmí být název radler používán pro nápoje vyráběné mimo tento pivovar.
Nepřesné je také pojmenování ochucené pivo, které označuje jiný typ nápoje – obsah alkoholu v něm nemusí pocházet jen z piva, ale také z jiné lihoviny. Testované pivní mixy jsou v legislativě vymezeny jako „nápoje na bázi piva“. Tato kategorie se dále člení na „kvašené sladové nápoje“ (míchané ze sladinky, nikoli z piva) a „míchané nápoje z piva“, které vznikají smícháním piva s nealkoholickým nápojem nebo koncentrátem, většinou v poměru 1:1. Obsah alkoholu se tak většinou pohybuje kolem 2 %, i když existují i nealko verze. V obecné mluvě se pak vžily také názvy jako pivní limonády, pivní mixy a beermixy.

Ovoce jen pomálu

Pivní mixy nepovažuje 79 % mužů a 74 % žen za ohrožení tradičního českého piva, neboť je převážně za pivo ani nepovažuje, čemuž výrazně nahrává také jejich ovocná chuť. „Já myslím, že ve většině nápojů převládá ta limonádová složka a pivo je potlačeno do pozadí,“ říká Pavel Čejka z Výzkumného ústavu pivovarského. Obecně je velmi obtížné sladit všechny chutě – hořkou, sladkou a kyselou – do příjemného celku. Možná právě proto se na prvních příčkách testu umístily grepové vzorky, grep je sám přirozeně nahořklý a k pivu se hodí více než vyloženě sladké příchutě.
V některých pivecch není po ovoci ani stopy, dokonce ani, když se výrobce chlubí obrázkem šťavnatého ovoce přímo na přední straně plechovky (vzorky Pittinger, Samson Černý rybíz mix). V dalších ovocnou šťávu sice najdeme, ale jen v minimálním množství. V žádném případě tak nečekejte, že byste konzumací těchto drinků zvýšili svůj denní příjem vitaminů. Přesné množství ovocné šťávy nelze laboratorně změřit a musíme se tedy spolehnout na deklaraci na obale. Aby byl ovocný dojem věrohodnější, používají výrobci různá aromata, umělá sladidla, okyselující látky a barviva.

Pozor, je v nich alkohol

Konzumenti těchto pivních mixů si často neuvědomují, že se jedná o alkoholické nápoje (pokud samozřejmě nejde o variantu z nealko piva), čemuž nahrávají velké obrázky ovoce na obale. Na tento trend jsme narazili především u piv značky Gambrinus, kde spotřebitel v hlavním zorném poli najde výrazný nápis „ovocná šťáva“ a obrázek ovoce – tato grafika tak u něj může vyvolat dojem, že se jedná o ovocný a nikoli pivní nápoj.
 

Článek použit: 19.7.2013, Kateřina Bendlová, zdroj: Svet-potravin.cz