Facebook

Newsletter

Vliv vlákniny na lidské zdraví

Přečtěte si » Vliv vlákniny na lidské zdraví

Definice vlákniny se dle nových poznatků neustále mění, liší se ale také dle států a vlivem jednotlivých autorů. Odborně můžeme říci, že vláknina je tvořena převážně neškrobovými polysacharidy (celulóza, hemicelulózy, pentosany, beta-glukany, chitin, pektiny, gumy a slizy), rezistentními oligosacharidy (např. inulin), rezistentním škrobem, dalšími sacharidy (např. dextriny) a ligninem. Vláknina není v tenkém střevě trávena a vstřebána a z tohoto důvodu je zcela nebo částečně fermentována v tlustém střevě.

Vláknina se nejčastěji rozděluje do dvou kategorií podle rozpustnosti. Rozpustná vláknina má schopnost navázat vodu, bobtnat a vytvářet rosolovité roztoky. Bohatým zdrojem je ovoce (pektin), zelenina (inulin) a částečně také obiloviny (část hemicelulóz). Nerozpustná vláknina, charakteristická hrubými a silnými vlákny, je tvořena ligninem, celulózou a nerozpustnou formou hemicelulóz. Je obsažena především v cereáliích a luštěninách. Vzhledem k fermentaci některých nerozpustných složek ve střevě Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO) doporučuje vlákninu nijak nečlenit.

Vliv vlákniny na lidské zdraví

První hypotézu o její prospěšnosti vyslovil v roce 1966 doktor Burkitt Denis Parsons. Na základě pozorování domorodých kmenů a výskytu kolorektálního karcinomu, došel k závěru, že hlavní příčinou jsou stravovací návyky a množství vlákniny ve stravě. Vláknina urychluje průchod tráveniny trávicím traktem, čímž snižuje dobu případného působení škodlivých (karcinogenních) látek a zvyšuje frekvenci vyprazdňování. Ať už zvětšením objemu stolice, nebo i zrychlením průchodu, vláknina zabraňuje vzniku zácpy. Důležité je však se zvýšením příjmu vlákniny navýšit i pitný režim.

Některé druhy polysacharidů (především z řad rozpustných), po průchodu tenkým střevem, podléhají účinkům enzymů mikroflóry tlustého střeva. Působením enzymů vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které představují zdroj energie pro buňky tlustého střeva a zároveň mohou mít ochranný vliv proti karcinogenním látkám. Vzniklé produkty okyselují prostředí tlustého střeva a napomáhají růstu žádoucí mikrobiální flóry, čímž mohou napomoci k obnovení její rovnováhy např. po léčbě antibiotiky. Nižší pH zvyšuje vstřebávání vápníku, železa či hořčíku. Na druhé straně, při extrémně vysokém příjmu vlákniny společně s fytáty, dochází k deficitu železa a zinku.

Nemalý význam má také vliv na hladinu glukózy či na množství a složení lipidů v krvi. Zpomalením trávení a vstřebávání sacharidů se zároveň zpomaluje vzestup hladiny glukózy v krvi. Vláknina také snižuje vstřebávání cholesterolu přijatého potravou, ale také cholesterolu vylučovaného společně se žlučovými kyselinami. Stejně tak je ovlivněno vstřebávání žlučových kyselin, které po navázání na vlákninu nejsou dostupné pro emulgaci tuků. Díky tomu po zvýšení přívodu vlákniny, stoupá množství mastných kyselin ve stolici a snižuje se tvorba LDL částic

V souvislosti s potravinami bohatými na vlákninu se také uvádí preventivní účinky na vznik zubního kazu. Tyto potraviny vyžadují intenzivnější kousání a žvýkání, čímž se zčásti odstraňuje zubní plak a zvyšuje tvorba slin, které neutralizují vznikající kyseliny.

Doporučená denní dávka vlákniny

V souladu s výživovými cíli pro Evropu (WHO) a s doporučením evropských odborných společností se udává denní doporučený příjem vlákniny pro dospělé 25 g. Autorita v oblasti výživy v České republice Společnost pro výživu doporučuje zvýšení příjmu vlákniny na 30 gramů za den. U dětí se výpočet doporučeného příjmu vlákniny stanovuje následovně: 5 + věk dítěte = denní doporučené množství vlákniny v gramech.

Co obsahuje vlákninu

Bohatý zdroj představuje především ovoce (broskve, jahody, ostružiny, maliny, rybíz, pomeranče), zelenina (kapusta, zelí, artyčoky, cibule, česnek, kukuřice, hrách, fazolkové lusky, brokolice) a luštěniny (čočka, fazole, cizrna) a v celých zrnech. Při výběru potravin bychom tedy měli dávat přednost celozrnným výrobkům. Podle české vyhlášky (Vyhláška č. 333/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích) se celozrnným výrobkem rozumí výrobek, ve kterém je použito nejméně 80 % celozrnných mouk nebo jim odpovídající množství upravených obalových částic z obilky. Za celozrnné výrobky lze považovat například ovesné vločky, mouky z celých zrn jakékoliv obiloviny nebo rýži natural. Pro běžné spotřebitele se doporučuje vybírat výrobky obsahující nejméně 3 % vlákniny. Výrobky s obsahem vlákniny vyšší než 6 g/100 g lze pak podle legislativy považovat za výrobky s vysokým obsahem vlákniny.

 

Článek použit: 12.2.2013, zdroj: nutriweb.cz